MÍSTA SETKÁVÁNÍ
V LITERATUŘE Z JIžNÍCH ČECH A VÝCHODNÍ ŠUMAVY

Expozice si klade za cíl ve zkratkách přiblížit základní loci communes krásné literatury na materiálu, jenž se váže k regionu východní Šumavy přilehlých jižních Čech. Její ambicí je vytvořit vícevrstevnatou koncepci oslovující jak vážnějšího individuálního zájemce, tak skupinové exkurze středních stupňů škol. Využívá příhodné dějinné chvíle, v níž je možno na problém nahlédnout bez tendenčních zkreslení ideologií všeho druhu.

Projekt vznikl na základě spolupráce s rakouskými a německými partnery a byl spolufinancován Evropskou unií z programu Phare Přeshraniční spolupráce.

Cílovými skupinami, jež má projekt oslovit, jsou:

1. Studenti českých, případně i rakouských a německých středních škol (součást výukových programů v předmětech český a německý jazyk, dějepis, Školní výpravy).

2. Odborně zaměření individuální i skupinoví zájemci o danou problematiku (např. kulturní sdružení a spolky, ale i badatelé v oboru literární historie především z ČR, Rakouska a SRN).

3. Turisté. Expozice obohatí programovou nabídku národní kulturní památky, kláštera Zlatá Koruna, připomenutím literárních souvislostí rozšíří poznatky o kulturním vývoji navštíveného regionu a stane trvalejším motivačním stimulem k návštěvě Šumavy a jižních Čech.

Základní sdělné osy expozice:

  1. Deset “krystalizačních bodů” ve formě žánrově tématických celků. Nabízejí záměrně nedořečenou konfrontaci stěžejních literárních témat procházejících napříč styly a žánry podstatné výseče složitého souboru písemnictví ve styku s danou geografickou oblastí (z latinské literatury kupř. Jarloch, vyšebrodské rukopisy, družina Jana st. Hodějovského z Hodějova, Bohuslav Balbín, Quirin Mickl; z německojazyčné kupř. Alexandreis, Theobald Höck, Adalbert Stifter, Richard von Kralik, Hans Watzlik, Johannes Urzidil, Rudolf Slawitschek, Karl Franz Leppa, Johann Peter; z bilingvní Jindřich Hýzrle z Chodů, Karel Klostermann; z českojazyčné kupř. Tomáš Štítný ze Štítného, Petr Chelčický, Tomáš Bavorovský, Šimon Lomnický z Budče, Adam Michna z Otradovic, Albert Chanovský, Ondřej František de Waldt, František Ladislav Čelakovský, Josef Holeček, Julius Zeyer, Richard Weiner, Václav Krška, František Hrubín, František Daniel Merth). Vedle děl uznávaných klasiků jsou stavěny texty anonymní či tzv. užitkové (náhrobní nápisy, pamětní zápisy, přípisy...).
  2. Několikavrstevné zdůraznění paralelní existence literatury na daném území ve třech jazycích (latině, češtině a němčině)
  3. Literární místopis – v dané geografické oblasti demonstrované na osudech jednotlivých spisovatelů a literárních “setkání” – sled mikroregionů na chodbě
  4. Přiblížení školním výpravám – “testy” formou hry přizpůsobené pro jednotlivé věkové skupiny, na základě internetové diskuse se postupně rozšiřující okruh námětů pro pedagogickou práci

Okruhy
(regionální variace základních motivů, žánrů a funkcí literatury (snaha odpovědět na otázku: “Proč vůbec psát?”), struktura: od sakrálna k profálnu a jiné na první pohled skryté formální i obsahové finesy:

  1. Před tváří Boží (modlitba)
  2. Poesie h(a)lasu (zpěv)
  3. Světci a hrdinové (archetyp lidského osudu, příběh)
  4. Smrt když potkám... (existenciála)
  5. Posvátná země (kraj před horami, Vestigium Bohemiae Piae, jč domov, vztah k půdě)
  6. Praotec Les (Böhmerwald, hory, šumavské variace na téma domov)
  7. Slyš dcerko! (poučná a vzdělávací funkce literatury, homilie)
  8. Paměť učí, vzpomínka mučí (zápisy pro paměť, inspirace vzpomínky, kroniky)
  9. Kam patříme? (Bohemia, čtvrtý bavorský kmen, slovanské /jiho-/češství )
  10. Ha, ha, bezectní kacieři! (husité a protihusité, literatura na pomezí ideologie)

Chodba:

literární místopis (sled jednotlivých specificky vymezených míst krajů v rámcích prácheňského, táborského a budějovického kraje), portréty osobností, podmínky vzniku a šíření literatury (skriptoria, tiskárny, knihovny, gymnázia, nakladatelství), literární skupiny, místní tradice.