Candens ebur castitatis

Super celos exaltata,
te collaudant singuli,
pro se cernant advocatam
ante regem seculi.

Weitere Texte dieses Autors: 1 2

 
Čistá slonovino bělavá
(vyšebrodský rkp. č. 42, písař Přibík, 1410, latinsky)
překlad Eva Šedivá - Martin Gaži

U tebe, nad nebe povýšená
naděje našich vzdechů,
zastání najde duše každá
před králem všech věků.

 
Ich Siech den Margensterne

anonym:

Viděl jsem hvězdu ranní
(vyšebrodský rkp., poslední čtvrtina 15. století, německy)
překlad Jan Mareš

A kdo tu píseň zpívá,
co k chvále Panny zní,
ať se mu rozednívá
i k pouti poslední.

Bože Abrahámův,
králi, Pane pánův,
myť prosíme tebe,
dej nám rosu z nebe,
Pane, Bože náš!

Psalmus V. Verba mea auribus
 
Jan Campanus

O Deus rerum Pater aure leni
In mei lamenta vacato threni
Atque, quos tristi fero mente maestus
Percipe questus.

Weitere Texte dieses Autors: 1 2

Bože, Otče vesmíru, vládce vlídný,
pro můj truchlý žalozpěv, los můj bídný,
pro mé smutky, které mě stále stíní,
vyslyš mne nyní!

Nechť Tvá vůle vyslyšet ráčí,
když hned v jitře žalobně k Tobě pláči,
odpověz mi, ulehči rány líté
duše mé zbité.

Virgo cape oblatam peregrina a mente Salutem,
Est a Te terris, est mihi parta Salus
Quod fulges Stellis? hi sunt investe pyropi?
Debuit his gemmis palla nitere tua?
An damnat Patriam, quod gemmas non det, Olympus?
Vesti pro gemmis inserit Astra tuae.
An nox es Virgo? nam Stellae in nocte relucent,
Non es nox, non es, Virgo, sed ipsa dies.
Nam praeter Stellas tibi Sol caput aureus ambit;
Quam Stellis, plus a Sole, Maria, nites.

Panno, pozdravení přijmi, jež k Tobě poutník přináší,
Ty spásu zemi podáváš a na zem padám i já.
Hvězdami se skví Tvé roucho, jsou to snad pyropy?
Drahé kamení jiskří na oděvu Tvém?
Drahokamy, jimiž je až z Olympu posévána naše vlast?
Vždyť nejinak se snáší hvězdy na tvůj háv.
Panno, cožpak jsi noc? Hvězdy se jen za nocí rozžíhají.
Ne, ty nejsi noc, Panno, jsi den sám.
Vedle hvězd ti spánky obklopuje slunce
a hvězdy sluncem přezáříš, Maria.

Hledal jsem tebe po vrších libanských, mezi kvítím cypresovým, cedrovým a palmovým, a hle, nacházím tě mezi lesem v Drahově, ó Maria, Matko má milostivá. Pročež tebe se všemi houfy nebeskými i zemskými chválím, velebím a mé duchovní a tělesné potřeby přednáším, poníženě žádajíc, bys mi pomocti ráčila, a jako se nyní k tobě utíkám, učiň, když po vezdejším putování v oudolí Josafat se postaviti musím, abych tě s Synáčkem tvým k sobě milostivou spatřiti zasloužil. Amen.

Bože mocný! jenž tam v samém sobě,
Kde se přirození k pádu uchyluje;
V dědičných kde věčnost propastech má sídla;
Kde svá stará roztahuje
Nestvořenost nepostižitelná křídla:
Pane, nechť má předkem Tobě,
Jehož tvář mi odsloňuje víra,
Hlučně zavzní líra.

Weitere Texte dieses Autors: 1 2 3

Ich möchte selber gerne
Verbüßen meine Schuld
Und selbst aus weiter Ferne
Verdienen deine Huld;
Doch von dem schwersten Falle
Erhebt mir sanft dein Blick,
Du nimmst sie Sünden alle
Und mir bleibt nichts zurück.

Ať jakkoli se snažím
ze svých vin sám se kát,
jen tvá milost mne blaží
a všemu dává řád:
z hlubiny nejtemnější,
z propasti bezedné
Tvůj pohled ukonejší
a vysvobodí mne.

Ich möchte selber gerne
Verbüßen meine Schuld
Und selbst aus weiter Ferne
Verdienen deine Huld;
Doch von dem schwersten Falle
Erhebt mir sanft dein Blick,
Du nimmst sie Sünden alle
Und mir bleibt nichts zurück.

Ve jménu Páně putujem,
Maria, k Tobě. Tato zem
vzhlíží teď vzhůru, na svém trůně
kde utišíš, čím trpce stůně.
Dej všemu kraji mír i cíl!
Dej všechněm nám té lásky díl,
milost svou dej nám, ať Tvé divy
každého kryjou jak plášť dobrotivý!

Všudypřítomný! Úsměve nezměněný staletími!
Objetí rozpjaté nekonečností! Zpívající tepote
tisíců srdcí!
Plameni sršící ze zraků rozkoší zhasínajících!
Ty, jehož láska padá jako hořící síra v zahrady
pozemské lásky!
Modlíme se modlitbu za nepřátele, kteří jdou proti nám
v soumracích žití,
za ty, kteří jdou mimo nás, neznámí pro dálku
země a smrti,
a za ty, kteří čekají v budoucích jitrech
na jitra našeho rodu!

Weitere Texte dieses Autors: 1 2

S prstem na rtech, tím chci říci
že to slovo je mlčící
Tím chci říci: Nenapsáno
ni vytesáno
nevoláno
nebubnováno
netroubeno
nevyzváněno
nezřeno ni neslyšáno:
Slovo! Světel křik jich léno
tichem světel ohraženo

Weitere Texte dieses Autors: 1 2 3

Vy oči! Jde po zemi Bůh
Vy oči! Spojené ruce a tkaný len a čistý čas
Vy oči! Přepíjení. Na erbu věrnost. A délky meč na stole meč a s chlebem sůl
Vy oči! Morfologie nadhvězdna

Sen žat! Drolí se nic. A přece v ruce stéká chléb a svítí med
O polopolednách snad olej či rumělka jako poduška
Jak vlnivé hřbety stád žalm kraj si mne a lne
žalm nářek žalm žalm třpytivá silná výška rodivá

Lied beim Felderbeten

Karl Franz Leppa

Du bist und bleibst, o Gout und Herr,
A Bauer in uller Ewigkeit.
Die hoihen Karner hand dan Ehr,
Die schwaren Äjhan hand ma(n) Freud.
Host gweist mit dani Händ man Pfluag,
Host gsaat da(n) Korn mit mani Händ,
Brichst d s Brot ins wia in n Sakrament.

Weitere Texte dieses Autors: 1 2 3

Píseň při prosbách za pole
(1922, nářečně německy)
překlad Jan Mareš

Seš a zvostáváš, Bože náš,
jak my sedlákem navěky.
V každičkym zrně vožíváš,
klas každej plníš bezděky.
Pevnou svou rukou vedeš pluh,
seješ i šlechtíš mnohej štěp,
ve svátosti svůj lámeš chléb.

V slunci i deštích žehnáš nám,
na rosnej mezi svítí květ;
je každý pole jak Tvuj chrám,
jak hledíš z nebe na náš svět.
Co voběť Tobě zraje plod
a zlátne s každym červánkem;
a skřivan zpívá vo překot
Boží slávu pro selskou zem!

Tischgebet

Olga Hartmetz-Sagerová

Herrgod,
gib dem Brout Dein Segn,
Herrgod,
gib uns im Brout ah `s Lebn.

Amen.

Modlitba u stolu
(1981, nářečně německy)
překlad Jan Mareš

Bože,
požehnej ten náš chleba,
Bože,
dej, co k životu je třeba.

Amen.